Sezona 2008/2009 dráha

Příprava na další část sezóny byla naplánována na 10. března. Jelikož Lucku postihla viróza, začátek přípravy se posunul.

Do toho přípravného období s námi vstoupila také mladá 16ti letá Magdalena Strnadová, která našla zalíbéní v této disciplíně a ráda by se jí do budoucna věnovala. Proto budeme posouvat naše výkony ve tříčlenném složení.

20.3. jsme provedli opět orientační testy:

20.3.	30 letmo	30 letmo s tyčí	100 m	Skok o tyči průchod	Bench press	10 x sbalení na žebřinách	Cooperův test
Lucka	4,22 sec	4,32 sec	-	337 cm	-	14,87 sec	-
Majda	5,12 sec	5,97 sec	18,44 sec	241 cm	-	-	-

 

 

20.3.	Skok daleký z místa	10-ti skok (odpichy)	5-ti skok (levá)	5-ti skok (pravá)	Kotoul vzad přes laťku	Autový hod plným míčem	Sedy lehy za 1´
Lucka	227 cm	20,47 m	9,7 m	9,77 m	89 cm	9,15 m	75
Majda	176 cm	18,28 m	6,17 m	7,40 m	-	5 m	37

 

ZÁVODY

1. Veřejné závody - Houštka 8.5.2009 - 360 cm

V pátek 8.5.2009 se uskutečnily v Houštce první veřejné závody. První ostrý start všichni aktéři zvládli. Když říkám všichni, mluvím o Lucce Tihonové, Majdě Strnadové a desetibojaři Lukáši Grygarovi. Všichni tito závodníci se společně připravovali na nadcházející sezónu.

První závody dopadly více než výborně. Lucka skočila v prvním závodě této sezóny skvělých 360 cm. Dva týdny před závody jsme se potýkali s výronem kotníku. Zranění se podepsalo na rozběhu a celkové lokomoci pohybu, což nám vše trošku zkomplikovalo. Lucka se s tím ale poprala skvěle. Takový start do sezóny nepamatuje a její první výkon je velkým příslibem pro tuto sezónu.

Pro Majdu to byly vůbec první závody v kariéře. Naším cílem bylo srovnat se s rozběhem a nebát se průchodu na tyč, což nám trénink před závodama dělalo problémy. A i když základní výška byla pro Majdu vysoko, s rozběhem se srovnala výborně. Takže jsme spokojeni.

V průběhu sezóny s námi začal trénovat desetibojař Lukáš Grygar a jeho dosažený výkon nebyl vůbec špatný. Výkonem 280 cm zaostal o 10 cm za svým osobním rekordem.

2. Přebor Středočeského kraje - Kladno 16.5. - 321 cm (350 cm)

Tyto závody nepatřily k těm nejpovedenějším. Už rozcvička naznačovala, že není něco v pořádku. Lucka se nedokázala koncetrovat, technika průpravných cvičení na samotný závod byla více než hrozná. Výkon tomu také odpovídal. Výkon 321 cm byl pro nás oba zklamáním. Po závodech jsme s Luckou vše detailně rozebrali a dohodli jsme se na dalších závodech následující den, které probíhaly v Houštce. Závody jsme braly pouze jako tréninkové, které měly jediný úkol zvednout psychiku, zlepšit techniku. Lucka v závodě skočila 350 cm. Po skončení závodu jsme pokračovali v tréninku, který přinesl mírné zlepšení. Výkon nebyl dosažen oslnivou technikou, ale Lucka si opět trošku zvedla sebevědomí, které jí nesmí za žádnou cenu chybět!

3. 1. kolo extraligy - Strahov 24.5. - 330 cm

První důležitější závody této sezóny skončily zklamáním. Nyní by se asi hodilo zamyšlení nad tím, proč to nejde. Faktorů může být více. Týdenní psychické vypětí před státníma bakalářskýma zkouškama, skáčeme na nové tyči, na kterou se Lucka ještě neadaptovala, trápí jí zranění. V týdnu měla problémy s nataženým stehením svalem, které jsme do závodu dali do pořádku, ale neumožnilo nám to plánovanou přípravu na závod. Navíc Lucce od začátku přípravy znepříjemňují skákání bolesti krční páteře. Lucka si opět blokla krk při druhém pokusu na 350 cm. Nyní čeká na vyšetření od doktora.

 

4. 2.kolo extraligy - Slavie 6.6. - 360 cm

V sobotu 6.6. se uskutečnilo druhé kolo extraligy. Lucka od minulého kola léčila zdravotní kompllikace s krční páteří. 14-ti denní přípravu na druhé kolo pohltila týdenní rehabilitace. V druhém týdnu jsme se snažili opět trošku potrénovat. Zaměřili jsme se hlavně na techniku.

Sobotním závodům bohužel nepřálo počasí. Foukal silný vítr, který někdy dosahoval až 3 m/s a bohužel ne ve směru rozběhu. Závodnice to měly tedy velmi složité a většina tedy bojovala spíše s větrným živlem.

Lucka díky tomu vypadala před závodama velmi nevyrovnaně, což ovlivnilo i samotné rozeskakování. Musím konstatovat, že jsem od dnešního výkonu nic neočekával. Jenže když nic neočekávám, tak mě Lucka vždy překvapí. Lucka skočila příjemných 360 cm. Vyrovnala tedy tak letošní maximum.

Nic méně jsme s Luckou měli po závodech rozhovor o aktuální výkonnosti, o psychickém rozpoložení, a o osobních očekáváních... Jako trenéra mě výsledek 360 cm již delší dobu neuspokojuje, neboť Lucka má rozhodně na vyšší výkonnost. Bohužel to neumí prodat. Vše, co jde nad 360 cm, se stane naprosto nepřekonatelnou psychickou překážkou. Jako trenérovi se mi tento stav hodnotí velice těžce, neboť kondiční trénink ve srovnání s psychickým tréninkem je naprostá sranda.

Hledám veškeré souvislosti, které by mohli jakkoliv ovlivnit Lucky psychiku a sebevědomí. Na Lucku nebyl doposud vyvíjen tlak na její výkony. Nyní sama cítí, že já i veřejnost od ní očekává vyšší výkony.

Ví, že úspěšný sportovec je jen ten, který dá do všeho maximum, beze strachu, jde do všeho na plno, že musí jít na hranici rizika a nikdy nesmí odejít s pocitem, že se bál, že tam mohl ze sebe vydat mnohem víc. Toto nám bohužel stále chybí a i když Lucka ode mě dostává všechny podněty, které jí ubezpečují v bezpečnosti provedení, nedokáže upustit od obav. Již je to x letá zkušená závodnice, skákala v různých podmínkách, za různých okolností a měla by si tak vzít nějaké poznatky, zkušenosti, ponaučení, a prodat to. Úspěšný sportovec přeci nemůže čekat na jediné závody, na kterých možná jednou odhodí strach a dosáhne senzačního výsledku. O tom to není. Náš standard by měl být právě těchto 360 cm, to není žádná výška, to si skákala v 16 letech. Ten standard se již musí posunout dál. Prodej to Lucko, ta dřina, kterou do toho dáváš každý den, nestojí za pouhých 360 cm, máš navíc! Vím, že můžeš bez problémů skákat kolem 4 metrů, ale s tímto přístupem toho nedosáhneme. Proč se bojíš užívat si toho pocitu, který máš vždy když na té tyči stoupáš k nebesům. Jsi vždy z toho tak nadšená. Nebesa jsou nad 360 cm. Do 360 cm na té tyči vůbec nestoupáš, nedá ti takový pocit jako 380 cm a výše! Chtěj zažít ten pocit častěji! Vydej ze sebe vše, bez starostí, že se ti může něco stát, odcházej vždy s tím, že si tam nechala vždy všechno a ne že si to zabalila, protože si se bála. Jako trenér ti říkám, že máš navíc a zbytečně se obýráš o úspěchy. Můžeš být výkonnostně úplně někde jinde a pohybovat se tak mezi špičkou této disciplíny. Chybí ti málo!

Věřím, že to zvládneme, neboť chceš vždy vyhrát a já věřím, že vyhraješ i nad svojí hlavou! Je to jediný tvůj soupeř! Věřím, že to zvládneme! Máš na to!

SEBEVĚDOMÍ, ZDRAVÁ DRZOST, VĚŘIT VE SVÉ SCHOPNOSTI = ÚSPĚŠNÝ SPORTOVEC

STRACH,OBAVY, ÚZKOST, FRUSTRACE, NEGATIVNÍ MYŠLENKY NAD MOŽNÝM NEÚSPĚCHEM ČI ZRANĚNÍM = NEÚSPĚŠNÝ SPORTOVEC

 

 

5. Akademické mistrovství České republiky - Plzeň 16.6. - 370 cm

6. Mistrovství České republiky - Strahov 28.6. - 378 cm

O tomto víkendu proběhlo Mistrovství České republiky, kde se sešla domácí atletická špička. Finále tyč ženy bylo na programu v neděli na 17 hod.

Čekal se velmi napínavý závod. Přihlášeno bylo 13 závodnic. Na startovní listině figurovaly jména Ptáčníková, Maláčová, Hamáčková-Rybová, o kterých bylo jasné, že si rozdělí, při neúčasti Kateřiny Baďurové, první tři místa. Začal tedy pro ostatní tyčkařky souboj o velmi cenné 4.místo. Většina závodnic totiž letos skočila 360 cm a více a výkonnostně byly tak momentálně přibližně na stejné úrovni.

S Luckou jsme odjížděli na závody s myšlenkou, že toto je vrchol sezony, celá příprava směřovala k těmto závodům. Od rána jsem se snažil Lucku odprostit od veškerého emociálního tlaku a nechal jsem vše absolutně na ní. O proti jiným závodům, jsem však viděl na Lucce jistou změnu. Nebyla tolik nervózní jako jindy a to mě osobně dávalo naději v úspěch. Nechci říkat, že jsem věřil v úspěch, neboť vždy když jsem věřil, skončilo to zklamáním.

Začali jsme závod na výšce 315 cm. Je to nízká výška, ale velký počet závodnic nedovolil tak kvalitní rozeskakování, a tak jsme zvolili nižší základ. Skočila bez problémů.

Další výška 333 cm - Lucka opět skáče stejně jako její soupeřky.

351 cm - první pokus kazíme. Už ve mě trne a říkám si, jen ať jí nepřeskočí v hlavě a zůstane v klidu. Naštěstí druhý pokus je úspěšný. Většina soupeřek zdolává tuto laťku také s úspěchem.

366 cm - tady už se očekávalo síto, ale kromě dvou skokanek všichni zvládají. Soutěž se dramatizuje. Lucka dává tuto výšku jako jedna z mála na první pokus a je na ní vidět klid.

378 cm - Jediná Lucka překonává tuto výšku a svým druhým nejlepším skokem v kariéře si zajišťuje 4. místo. Jak říkají tyčkařky mezi sebou, vyhrála "B" soutěž :). Pokoušeli jsme se ještě o výšku 390 cm, ale to bylo již nad naše síly.

Lucka nyní prožívá velkou euforii z výsledku a umístění. Od pondělí ale bude muset jít tento pocit stranou, neboť nás čeká příští víkend další kolo extraligy v Kladně, které uzavře letošní sezónu. Zde budu na Lucku apelovat, aby se ještě pokusila letošní maximum vylepšit. Jsem rád, že Lucky výkony měly v poslední době vzestupnou tendenci, ale větší váhu u mě má to, že dnešní pokusy již byly na mnohem vyšší technické úrovni.

 

Luci, gratuluji ti, ale pojďme to posunout na Kladně ještě o něco výše, i když ti to tam nesedí!

Výsledky závodu:

 

7. 3. kolo extraligy – Kladno 5.7. – 382 cm

Ve třetím kole extraligy a zároveň posledním závodě této sezóny Lucka dosáhla mimořádného výkonu, jehož hodnota zaostala 1 cm za jejím osobním rekordem. Dosažená výška 382 cm splnila stanovený cíl pro tuto sezónu, který zněl dosáhnout výšky nad 380 cm. Lucka se opět pokoušela pokořit výšku nad 390 cm, na které budeme muset ještě zapracovat.

 

Hodnocení sezony 2008/2009 na dráze

 

Z pohledu na výkonnostní graf je vidět, že se nám skvěle podařilo vyladit formu na nejdůležitější závody této sezony a dosáhnout tak stanoveného cíle. Cíl zněl skočit výšku vyšší než 380 cm, což se Lucce v posledním závodě povedlo. Během přípravy se nám nevyhnula zranění. Zvrtnutý kotník byl v tréninku cítit několik týdnů. Současně se k tomuto problému přidaly problémy krční páteře. Lucka měla pravidelně bloklý krk a většina skoků byla pro ni velmi bolestivých. Stávalo se pravidlem, že Lucky krk skončil po závodech vždy v krunýři, abychom zajistili nehybnost a eliminovali velké bolesti. Bez pravidelných masáží a rehabilitace by Lucka pravděpodobně sezonu nedokončila. Proto i přes tyto komplikace, skvělý úspěch na Mistrovství České republiky, kde Lucka obsadila skvělé 4. místo a téměř vyrovnání osobního rekordu, hodnotím sezonu jako velice úspěšnou.

Každý trenér by, ale měl na své práci najít nějaké nedostatky, které by měly jeho práci a výkonnost svěřenkyně posunout dále. Jak již bylo naznačeno v hodnoceních jednotlivých závodů v průběhu sezony, potýkali jsme se s velmi labilní psychikou, otázkou motivace k technickým tréninkům, otázkou jednotlivých výkonů a očekávání, přístupu k tréninku (technickým).

Jako pozitivum hodnotím, že jsem z Lucky odstranil strach při přechodu na tyč a téměř vůbec žádné pokusy neprobíhá. Strach jsem asi tedy neodstranil, ale proběhnout si to jen tak jako dříve nedovolí.

Výkony posledních závodů jsou odrazem výrazného zlepšení psychického stavu, stavu uklidnění, věření v sama sebe. Při krátkém společném hodnocení této sezony a zamyšlení nad tím, co zlepšit do další sezony, jsme se shodli na stejné věci. „Motivace při skoku o tyči na tréninku.“

Lucka v tréninku nepodává ani z 50% takový výkon jako na závodech. Kondiční tréninky chodí naopak na 120 %. Zhruba v polovině sezony jsme měli na toto téma ostřejší debatu a vysvětlil jsem Lucce, že pokud na tréninku nejde minimálně na sto procent, nemůže se nikdy posunout dál a nemůže to přenést do závodu. Potom nezbude čas na ladění jednotlivých technických prvků, což se odrazí ve finálním technickém provedení skoku. Po tomto ostřejším dialogu Lucka dala do tréninku tyčky mnohem více, což se okamžitě začalo přenášet do závodů a navodilo to krásný výkonností vzestup, který vygradoval v posledním závodě na Kladně.

Dalším bodem byl přístup svěřenkyně k trenérovi. Lucka nerozeznává roli přítel-trenér a velice mísí tyto dvě role dohromady, což je absolutně pro výkon a celý tréninkový proces velice nepřípustné. Lucka se musí naučit plně podrobit autoritě trenéra a ustoupit od ženské štěkavosti, ať ji už trénuje kdokoliv. Tréninkový proces není osobní život a pokud chce za přítele trenéra, musí se naučit tuto roli přijmout.

Úkol následující sezony je tedy jasný. Zlepšit přístup k tréninkům zaměřeným na techniku a rozlišovat roli přítel-trenér. Co se týče výkonu, cíl pro další sezonu (tj. do zimy) je stanoven na výšce 390 cm. Abychom tuto výšku zdolali, musíme se zaměřit na technický prvek, který není Lucka schopna začlenit do komplexnosti skoku – obrat. Jsou dvě možnosti jak zdolat tuto výšku. Zlepšit techniku, tzn. zakomponovat obrat nebo přejít na tvrdší tyč. Oba se přikláníme k první variantě.

Závěrem bych tedy chtěl Lucku pochválit za výkony této sezonu, neboť se jí chvály ode mne moc nedostává. Lucka musí snášet moji přísnost a vysoké nároky na výkonnost, ve kterých nepolevím.

Tento týden má Lucka naplánovaný samostatný týdenní rekondiční pobyt, aby si odpočinula, vyčistila hlavu, dala se alespoň z části po zdravotní stránce dohromady, neboť krátká příprava na další sezonu začíná již v srpnu.

 

Asi bych se měl také zastavit nad zamyšlením, co mě přinesla tato sezona jako trenérovi.

V první řadě mi přinesla totální psychické vyčerpání. Naštěstí se šťastným koncem. Trenér by měl být ve své roli také malým psychologem, což u trenéra tyčkařky platí snad trojnásob, což umocňuje role trenér-přítel. Hledat pro svěřenkyni neustálou motivaci, přesvědčovat ve víru svých schopností, vytvářet tlak na výkonnost, aby nezůstala v uspokojení na stávajících výkonech, nabuzení zdravého sebevědomí a chtít stále po výkonech víc a víc, vštípit myšlení profesionální úrovně, naučit se vyrovnat s případným neúspěchem a nezhroutit se. Toto jsou faktory, se kterými neustále intenzivně pracujeme.

Všechno beru jako ohromnou zkušenost. Vnímat a schopnost reagovat na stav sportovce, zvolit správný způsob, jak ho zvednout nahoru, případně přibrzdit euforii apod. Naučit se reagovat na skladbu kondičního tréninku dle aktuálního stavu sportovce nebo části ročního tréninkového cyklu, reagovat na stavy trénovanosti, udržení či vyladění sportovní formy.

Sezona přinesla první malý úspěch v podobě 4. místa na MČR, jehož radost mi trochu tlumí výškový rozdíl mezi třetím a čtvrtým místem. Toto mi ale dává další motivaci, kterou budu přenášet dál na Lucku. Postupně se pokusíme ubírat z tohoto rozdílu a i když bude velice obtížné se alespoň přiblížit tyčkařské špičce, pokusíme se postupně dostat na hranici 4 metrů. Pokud tohoto výsledku někdy dosáhneme, budu trenérskou štaci v atletice považovat za velice úspěšnou. Pro mě je tento výkon velice realistický, pro Lucku z říše snů. Mým úkolem je změnit tento postoj a pokusit se přimět Lucku nedívat se na tyto výšky s takovým respektem.

Nyní chceme ale 390 a více! Snad se nám to povede.