Míša po roce - 39 kg. Jedeme dál..

Poslední dobou přidávám hlavně běžecké úspěchy svých oveček. Nicméně, aby se nezapomnělo, co je hlavní náplní Sport-LaVu, a čemu se 10 let převážně věnujeme a že ze své hlavní činnosti nikterak neubíráme, přidávám jeden krásný „nedodělaný a rozpracovaný“ úspěch. :)

Před rokem přišla Míša se svými 164 kily, jestli bych jí nepomohl. Moje otázka směřovala na specializované pracoviště jménem obezitologie, protože takováto hmotnost, patří do rukou lékaře. Míša na obezitologii nepochodila, prý jediná možnost pro ní byla operace, které řekla ne. Mě to motivovalo a chtěl jsem Míše pomoci. Možná si pod 164 kily představíte líného člověka, sedícího na gauči, který se cpe brambůrkama atd. Je pravdou, že nějakým způsobem Míša k těm kilům přišla. Ale je to velice aktivní člověk. A když mi řekla, co všechno se svými kily dělá, ani jsem tomu nemohl uvěřit. V týdnu chodí na tenis, nohejbal, volejbal a to několikrát. Ptám se na zranění, bolesti, zdravotní stav. Nic. Ale Míša viděla, že i při tak velké sportovní činnosti, nejdou kila dolů. Ukázali jsme si jak na to. Uběhl rok a Míša má dole 39 kg. V té mase kil to není skoro nic, protože jich nás čeká ještě hodně. Nicméně 39 kg si vyžádalo dost velké úsilí, a ty kilogramy dole si Míša zaslouží. Protože tím, jak nad tím vším přemýšlí, je racionální, dokáže být zdravě sebekritická, tak věřím, že to dotáhneme do velkého konce.

Míša chce časem běhat. Chce si zaběhnout půlmaraton a váhu dostat na co nejmenší hodnotu. Já nepovolím. A jestli Míša někdy motivací klopýtne, udělám vše proto, abych ji vrátil na cestu k jejímu cíli.

Píšu to a prosil jsem i Míšu o zveřejnění fotek, kvůli její další motivaci a motivaci pro další lidi, aby viděli, že se dá bojovat s ledasčím.

Za rok podáme hlášení, jak jsme pokročili. 

Míšo, baví mě to! Jedeme dál!

Míša:

Moje roční spolupráce s Vaškem by se dala shrnout asi takhle: motivace, lidský přístup a sranda - a to je přesně to, co já potřebuju. Nezačala jsem hubnout primárně kvůli tomu, abych byla krásnější (i když samozřejmě je to taky jeden z důvodů). Celý život žiju aktivně, ale jak se blíží čtyřicítka, začala jsem si čímdál častěji říkat, že si neumím představit život bez tenisu, nohejbalu, volejbalu, lyží apod. A přece jen s těmi kily to šlo čím dál hůř.

Oslovila jsem tedy Vaška hlavně kvůli tomu, že je člověk do přírody líný, potřbuje vést, aby si pořád neříkal: "zítra začnu". Při první schůzce mě donutil svlíknout a nechat se vyfotit a to už je zavazující. :)

Cvičení s ním je super, pokaždé je trochu jiné, takže člověk se nikdy nenudí. Nemá potřebu "honit si na mě své ego", abychom co nejrychleji dosáhli dokonalosti a mohl si mě odškrtnout jako další ovečku na svých referencích. Prostě se snaží dovést mě pomalu  a lidsky k pomyslnému cíli, kde si ovšem doufám stanovím další a další cíle. Je to hodně empatický člověk a vycítí, co kdo potřebuje a jak se ke komu chovat. Všem vřele doporučuji!

Takže Vašku díky a pokračujeme!