Jíme málo vlákniny, proto nás častěji postihuje rakovina a infarkt

Většina Čechů dává přednost tradiční české kuchyni, jí málo ovoce a zeleniny a vyhýbá se luštěninám. V takovém jídelníčku chybí dostatek vlákniny.

Místo doporučených 25 až 30 gramů na den snědí jen asi 12 gramů vlákniny, tedy sotva polovinu. I proto vede Česko světový žebříček onemocnění rakovinou tlustého střeva a konečníku a na vysokých příčkách je i ve výskytu nemocí srdce a cév.

Vláknina je nestravitelná část potravy. Snižuje hladinu krevních tuků a brání vstřebání cholesterolu do krve. Váže vodu a tím zvětší objem stolice. Střeva musejí zvýšit aktivitu a rychleji se zbaví odpadních látek. Přicházejí tak do styku se škodlivými látkami kratší dobu. Bylo prokázáno, že lidé s nízkým příjmem vlákniny mají až o 50 procent vyšší riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku než ti, kteří přijímají doporučené množství. Pět až deset gramů vlákniny za den snižuje "špatný" cholesterol o pět procent, zatímco hladinu "hodného" a zdraví prospěšného cholesterolu nemění. Vysoký cholesterol je jedním z hlavních rizikových faktorů infarktu a mrtvice.

Kdo chce být zdravý, měl by tomu přizpůsobit jídelníček a zařazovat ovoce a zeleninu co nejčastěji. Důležitý je i dostatek pohybu, tím se urychlí průchod stolice a zkrátí doba kontaktu škodlivých látek se sliznicí střeva. Riziko zmenšuje i to, když člověk nekouří a vyvaruje se stresu.

Změna jídelníčku má být postupná, tělo si musí zvyknout. Náhlé změny mohou způsobit bolení břicha, nadýmání, takže člověk svůj dobrý úmysl brzy opustí. Doporučuje se začít tím, že ke každému jídlu si přidáme kousek ovoce nebo zeleninu. Když si zvykneme, můžeme třeba obohacovat salát o semínka a místo bílých rohlíků jíst celozrnné pečivo. Vedle běžných potravin máme na výběr i potraviny obohacené o vlákninu, například jogurty. Další možností jsou potravní doplňky s obsahem vlákniny. Základem by ale vždy měla být pestrá strava.