Zásady výživy v těhotenství

Pro těhotné a kojící ženy je důležitý vhodný stravovací režim. Doporučuje

se častý a pravidelný přívod stravy, nejlépe v pěti až sedmi malých porcích denně.

Hladovění snáší špatně nejen matka, ale hlavně plod, který je odkázán na

rovnoměrný přívod cukru mateřskou krví. Aby nedocházelo k velkým výkyvům

cukru v krvi, měla by strava matky obsahovat vysoký podíl škrobu, obsaženého

především v bramborách, obilovinách, luštěninách a zelenině.

 

Obecné zásady

Před plánovaným těhotenstvím je dobré začít s úpravou jídelníčku alespoň

tři měsíce předem. U těhotných žen je třeba v jídelníčku dbát na dostatečný

kalorický příjem, stejně tak jako na optimální poměr živin a zastoupení vitamínů a

minerálních látek. Je třeba se také více zaměřit na hygienu a dostatečnou tepelnou

úpravu při přípravě jídel, aby se zabránilo přenosu možných infekcí z jídla, např.

listeriozy, toxoplazmozy apod.

 

Zásady pro přípravu pokrmů

Doporučuje se používat přednostně čerstvé, nezkažené suroviny, teprve v

druhé řadě suroviny zmražené. Každé maso je třeba před vlastní přípravou zbavit

tuku a tuk odebírat i z povrchu jídel a polévek. Při tepelné úpravě je dobré dávat

přednost pečení, dušení a přípravě v mikrovlnné nebo horkovzdušné troubě či

grilování před smažením. Pokrmy je lepší vařit v páře místo ve vodě a ohřívat jen

tak dlouho, jak je to nutné; na vaření je výhodné používat tlakový hrnec, tím lze

dobu vaření zkrátit. Za stálého míchání je možno smažit pokrmy v trošce vody s

polévkovou lžící olivového oleje – nebo v roztoku s rozpuštěnou polévkovou

kostkou. Při přípravě omelet nebo smažených vajec lze používat teflonovou pánev

a minimální množství tuku. Namísto majonézy nebo sladké či zakysané smetany

se mohou používat ochucené trestě domácí výroby nebo jogurtu pro přípravu

salátových zálivek. Aby se tělu dodal vápník, lze přidávat sušené plnotučné mléko

do mléčných nápojů a při pečení. Místo plnotučných výrobků je lepší volit

nízkotučné mléčné výrobky.

 

Co omezit, nebo zcela vyloučit z výživy

Ve stravě se vyskytují určité potraviny, které je dobré ze stravy úplně vyloučit,

nebo alespoň omezit. Patří mezi ně:

· uzeniny, kvůli obsahu karcinogenních látek, špatné stravitelnosti

vyvolávání dyspeptických obtíží, častých v těhotenství a vysokému

obsahu tuku.

· Potraviny s konzervačními látkami

· Léčiva – hrozí nebezpečí přechodu transplacentární bariérou a také

možnost negativního působení na vývoj plodu

· Výrobky s kofeinem – kofein přechází transplacentární bariérou a

ovlivňuje fyziologické funkce plodu.

· Živočišné tuky – jsou nosiči potenciálně nebezpečných lipofilních látek,

např. bifenylů. Proto je lepší nahradit živočišné tuky, tuky rostlinnými.

· Ztužené tuky – mohou obsahovat barviva, konzervační látky a také

antioxidanty.

· Sladká jídla a „ rychlé cukry“ ( sacharóza a glukóza) - hrozí nebezpečí

obezity, zvýšený nárust hmotnosti a také vznik diabetes mellitus.

· Umělá sladidla

· Sůl – zvýšený příjem soli zadržuje vlivem osmolitického působení iontů

vodu v organismu, čímž napomáhá vzniku edémů, které se v těhotenství

objevují poměrně často.

· Předvařené potraviny – jsou nevýhodné z nutričního hlediska, pro snížený

obsah nutrietů

· Kouření

· Čaje z léčivých rostlin – obsahují účinné látky, které mohou

farmakologicky ovlivnit vývoj plodu. Proto doporučujeme pít pouze

čajoviny, které jsou doporučené pro těhotné a kojící ženy, kupovat je

nejlépe v lékárnách, kde je zabezpečena exspirace a učinnost čajovin.

· Koření – pro nebezpečí vzniku pyrozy a možného abortivního působení

· Kořenová zelenina (např. celer) – ve zvýšeném množství překrvuje malou

pánev a může působit jako abortivum

· Potraviny napadené plísněmi, nebo jinými mikroorganismy – zmíněné

potraviny jsou kontaminovány nebezpečnými mykotoxiny. Častou chybou

je odstranění plísně, např. z povrchu džemu a následná konzumace.

Potravinu je třeba celou vyhodit.

 

Literatura:

Trča, S. Budeme mít děťátko. 6. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 156 s.
ISBN 80-7169-646-3

Hronek, M. Výživa ženy v obdobích těhotenství a kojení. 1. vyd. Praha:
Maxdorf, 2004. 309 s. ISBN 80-7345-013-5