Ocelová žena

Dne 14.5. se konal silový pětiboj - závody nazývané ocelový muž / ocelová žena. U všech disciplín je nutné splnit minimální výkon, abyste mohli získat titul ocelový muž/ žena. Výkony jsou bodově ohodnoceny po vzoru vícebojařských tabulek, kdy nejlepší výkon v dané disciplíně znamená 1000bodů.

 

Disciplíny pětiboje jsou bench-press - 32,5 pro ženy, kdy je nutné rovést minimálně 10 opakování.

Výkon: 30 opakování - 517bodů

 

 

Shyby, nebo výdrž ve shybu - 1 opakování

Výkon: 5 opakování - 227bodů

 

Sed-leh s nezapřeenými DK - 30x za 2 minuty

Výkon: 67 opak - 620bodů

Běh na 5km  zvládnout do 29minut

Výkon: 25:20 - 401 bodů

Silniční časovka na 40km, kdy nejnižší průměrná rychlost musí být 22km/hod.

Výkon na horském kole: 1:39,23 - 309bodů.

Nerada něco plánuji dopředu a tak jsem si o závodech přečetla ve středu a v sobotu vyrazila. Bench-press jsem věděla, že  zvládnu, sed -leh nemohu cvičit kvůli vyhřezlým ploténkám, ale 3x jsem ho vyzkoušela a bylo to dobré -  o to více mě překvapilo, že jsem po minutě cvičení úplně vytuhla,  břicho přestávalo fungovat - byla to sranda, ale dotáhla jsem to do konce. Je to rozdíl cvičit s nezapřenýma DK. Se zapřenýma jsem za minutu zvládala 70opakování, zde jsme je dala za 2minuty. Shyby jsem neměla vůbec natrénované, nikdy mi nešly. Byla možnost cvičit výdrž ve shybu, ale rozhodla jsem se pro přítahy, abych se měla postupně s čím porovnávat. K mému překvapení jsem jich dala 5 a byla jsme spokojená. Příště jich dám minimálně 8! Běh vlnitým terénem pod Zebínem byl zajímavý - u nás v nížině se těžko trénuje na kopečky, což jsme zjistila při 3. výšlapu na horském kole z Jičína na Prachov. Okruh měřil 13,5km a jeli jsme ho 3x. Téměř všichni měli závodní silniční kola, já mám ráda své MTB, tak jsem v noci před závodem přezouvala alespoň pláště za malinko užší. Přezouvala jsem to hodinu - doslova, vůbec mi to nešlo, myslela jsem , že ani neodjedu, protože jsem kolo zula, a pak už mi pláště nešly nasadit, skoro jsem u toho brečela. Ale poradila jsem si - sama:) a byla jsem na sebe nevýslovně pyšná:) !

 

Závody byly perfektní, několikrát jsem si sáhla na dno, především u vytrvalostních disciplín, které nikdy nebyly mou parketou. Pokud chci ale závodit, se zády to půjde už jen ve vytrvaslotních sportech a tak makám každý den - ono to půjde. Za to napětí před závody a  úžasný pocit při a po závodu ta dřina stojí. Každé ráno mě vzbudí sluníčko a boxeři frkající za záclonou na balkoně, že už je čas vyrazit. Vezmu sportester, hafany a někdy i Vaška a vyrazíme do přírody. Ranní  běhání probouzející se přírodou nemá chybu. Poté obrovská snídaně, na kole do práce, odpoledne druhý trénink (intenzivní běh, in-line brusle, posilování) - no prostě paráda. Tak to má být!